Levíčatá, čili papričky

18+

Poslední den v Chicagu.

Nechci víc, než si zasloužím.

18+

*Věnováno přebouřené Calad. :-D

Malý dveře, pomluvy, novinky...

Svatební veselí/neveselí.

Odpočinek a práce...

Kdybys byl můj kluk, tak mě ráno hezky probudíš.

15+

V Chicagu už zase stoupá teplota.

Paní Tyler a rodinka...

Krásna levica

30+ varovanie, nohy strčiť do ledu :))

Zranená levica

Dokolečka, dokola, hlava se mi točí, když se na mě dívají tvoje modré oči.

Iný lev

Dlouhý den a nákupy...

Co napsat? Možná snad „Nejen lekce sebeobrany“.

15+ kvůli slovníku???

Zúfalý zúfalý lev

už skoro ani nenadáva...

Budova, práce, jídlo...

Hledání paní domácí.

15+

Proste lev ...no cement :))

Levý revír

15+ za jeho slovník a za spev :)

Paul Harris, narozen v září 1982,

výška: 6 stop, hmotnost: 195 lbs, oči: modré, vlasy: hnědé,

rodinný stav: svobodný a stále volný!

Plachý lev

15+ za jeho slovník a budúce počiny :))

Tak... pokračujeme...

Ne vždy je návrat domů příjemný, aneb násilí se neděje jen ve válce…

Lev v púšti

15+ za jeho slovník

Pusa na přivítanou.

Túlavý lev

15+ za slovník musím dať. Už som bola aj ja pohoršená, keď som to písala :).

John Morello, dôstojník US Army sa stretáva s Nedom, tiež vojakom, ktorý mu otvorí nové obzory, a obaja to budú mať o to ťažšie, keď zistia, že ich osudovou ženou je jedna a tá istá Jane.

O láske, o vojne a o večnosti
Dvaja muži ako dva levy.

Shane Mason, seržant americké námořní pěchoty, sloužící v Afghánistánu, se vrací domů. Dokáže se vyrovnat s traumaty z války a zároveň s problémem, který se v Oklahomě rozpoutá?

*volné pokračování Jiskřičky.

Potlouká se zapadlými ulicemi Chicaga, nemá klid a honí ji její identita. Phie je celkem normální, jen je tu někdo, kdo po ní jde. Její už tak několikrát převrácený život vzhůru nohama převrátí další osoba, která podá pomocnou ruku. Zbývá málo času. Dokáže se postavit konečně problému čelem? Najde rovnováhu ve svém životě? Co všechno ji tento boj bude stát?

Príbeh obyčajnej ženy, ktorá sa vydala s túžbou byť šťastná s mužom, o ktorom si myslela, že je ten pravý. Miesto šťastia však dostala len rany, modriny a poníženie väčšie, než si dokáže ktokoľvek predstaviť. Každý deň len tíško trpí, nevzdoruje. Kedy a prečo raz príde deň, keď kvapne tá posledná kvapka a zničená žena sa predsa len postaví na odpor?
Príbeh o tom, o čom počúvame takmer denne, no často pred tým zatvárame oči. Dúfam, že sa vám zapáči. Lili :)

Opět jedno z bleskových drabblat, o mých chvilkových pocitech při poslechu písně.

Tohle by se dalo popsat jako pocit eufórie, při pohledu na člověku, který není vašemu srdci lhostejný.

Krása je důležitá se vším všudy a právě v této úvaze s kapkou líčení se dozvíte víc.

Když spadneš z koně, musíš znovu naskočit.

Děkuju ti, Niki, za to čekání.

Pokud stojíte o nahlédnutí do mého života... tak tohle je jedinečná příležitost. Styl psaní mi přijde ještě chabější, než obvykle, ale rovnou podotýkám, že je to pro mě tak obrovská citová záležitost, že bych si přišla zvrhle, kdybych se z toho snažila udělat literární skvost. Sem vymýšlení poutavých výrazů nepatří. Tohle jsem psala mnohem více svým srdcem, než svými prsty.

Mé setkání s lidmi, kteří jsou jiní a kteří jsou svým způsobem vězni ve vlastních tělech, jen si to snad ani neuvědomují. Lidmi, kteří měli život o tolik těžší, než já... a stejně jsem oproti nim máslo. :)

Život je o čekání, to je jisté, záleží pouze na tom, jestli jste ochotni počkat.

Drabble.

Jen kraťounký příběh, který jsem po poslechu jedné písničky prostě napsat musela. Jak se má někdo dostat přes ztrátu milovaného člověka?... Varování: Smutný a pravděpodobně deprimující... Ale opravdu jsem nemohla odolat.

Jmenuji se Aneta a chci žít svůj sen, ačkoli nevím, jaký sen to vůbec mám. Přesně před šestnácti lety jsem se narodila v jedné malé vesnici na jihu Moravy. Když mi byly čtyři, stěhovala jsem se s rodiči a o tři roky starší sestrou do Brna.

Stěhování

Poslední kapitola!